Víte kolik je druhů levandulového éterického oleje?

Také v aromaterapii patří levandulový éterický olej mezi nejoblíbenější a nejvíce používané olejíčky, je považován za bezpečný a používá se takřka na všechny potíže. Existuje však více druhů levandulového éterického oleje a každý má jiné složení, jiné použití a jiné kontraindikace.

 

Když zákazníci poprvé přijdou k nám do Voňavé lékárny a požádají o „levanduli“, bývají zaskočeni, když se začneme vyptávat, kterou levanduli chtějí, a předvedeme jim všechny, které máme skladem – v současnosti je to celkem 9 druhů/typů.
 

Abyste nebyli při nákupu levandulového EO zaskočeni, přečtěte si následující řádky a pochopíte, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými druhy levandulí a proč je důležité to vědět.

 

Začněme tou slavnou levandulí, kterou mají všichni na mysli, když se hovoří o „levanduli“:

 

 

Český botanický název rostliny je levandule úzkolistá (levandule pravá) a latinský botanický název je Lavandula angustifolia. Jde o víceletou léčivku (polokeř) z čeledi hluchavkovitých, která dorůstá výšky až 50 cm. Pochází ze západního Středomoří (tradičně se za domov pravé levandule považuje jihovýchodní část Francie, Provence, předhůří provensálských Alp), ale dnes se pěstuje všude, kde má vhodné podmínky. Má ráda prosluněné svahy a nadmořskou výšku mezi cca 600–1200 m. V Evropě se začala cíleně pěstovat pro lékařské účely zhruba od roku 1600.
V současnosti se můžete setkat s mnohými kultivary, které však nemají léčivé účinky a byly vyšlechtěny jen pro okrasu našich zahrad a parků.
 

V aromaterapii je éterický olej z levandule úzkolisté obvykle nazýván prostě levandule, případně vysokohorská levandule.

Tuto pravou levanduli můžete u Oshadhi koupit v několika typech, které mají jemné odlišnosti ve vůni:

• Maillette – velmi sladký typ z Francie;

• Matherone – nesladký typ z Francie;

• vysokohorské typy máme z Francie a z Řecka a sem vlastně patří i levandule z Kašmíru;

• také máme jednu exkluzivní z Francie – dnes se samozřejmě většina levandule pěstuje na polích, ale občas lze koupit i EO z divoce rostoucí levandule, což je tento případ, a navíc je s certifikátem bio (tzn. že během zpracování se s ní zachází stejně šetrně, jako by byla vypěstovaná v rámci ekologického zemědělství, a to proto, aby byla zachována její vysoká kvalita).

Všechny výše zmíněné EO z pravé levandule obsahují zejména linalol a linalyl acetát v různých poměrech.
 

Připisují se jim stejné účinky a používají se na širokou škálu potíží: jsou vhodné na zklidnění psychiky, jsou protistresové, antidepresivní, proti úzkosti, napětí a nespavosti, pomáhají při PMS, snižují krevní tlak, podporují hojení ran, používají se jako první pomoc při popálení (následkem nadměrného tepla a slunečního záření), snižují vnímání bolesti, ulevují při migrénách a tradičně se používají proti molům a komárům.
Tyto levandulové EO jsou vhodné i pro malé děti, a to zejména levandule Maillette, neboť má nejsladší vůni.
 

K ovlivnění psychiky se EO inhaluje a/nebo používá naředěný v nosném rostlinném oleji, např. mandlovém, k aplikaci na tělo formou masáže.
Na masáž se používá cca 2% koncentrace = 6 kp na 10 ml rostlinného oleje.
Při léčbě kožních potíží nebo ke zmírnění bolestí (např. kloubů) se EO naředí ve vhodném rostlinném oleji (univerzální je mandlový olej) a aplikuje na postižené místo.
Obvykle se používá 3% koncentrace = 9 kp na 10 ml rostlinného oleje.

 

ZAJÍMAVOST: Z pravé levandule se vyrábí také absolue – tzn. že esence není vyrobená destilací, jako éterické oleje, ale přímou extrakcí pomocí rozpouštědel. Takto vyrobená esence má těžší vůni než destilát a neodpařuje se tak rychle. Absolue jsou oblíbené při výrobě parfémů. Levandulové absolue má hřejivou bylinnou vůni oslazenou kumarinem.

 

Zde jsou další druhy levandulových éterických olejů:

 

Levandule spike se destiluje z levandule širokolisté (Lavandula latifolia), která roste ve stejné oblasti jako pravá levandule, ale v nadmořské výšce 300–800 m a dorůstá do výšky zhruba 70 cm (výjimečně i 100 cm); obsahuje až 50 % linalolu, dále 1,8-cineol (až 39 %), kafr, beta-karyofylen a další složky; je skvělá např. na potíže ORL, infekce dýchacích cest, záněty dutin a také ulevuje při bolestech svalů a kloubů; má levandulovou vůni s pronikavě svěžími tóny.

 

 

Levandule stoechas se destiluje z levandule korunkaté (Lavandula stoechas); obsahuje alfa-fenchon (až 75 %), kafr (až 23 %), 1,8-cineol, alfa-pinen a další složky; je antimikrobiální, vhodná na bakteriální a plísňové infekce a také ulevuje při revmatických bolestech, dá se použít i při nachlazení; její vůně je až živočišná, pravou levanduli moc nepřipomíná. Je to zajímavá vůně pro parfémy.

 

 

Levandule sevillská, což je vlastně poddruh l. stoechas (Lavandula stoechas subsp. luisieri); obsahuje luisieryl acetát (až 23 %), 1,8-cineol (až 20 %), kafr (až 11 %), lavandulyl acetát, linalol, alfa-pinen a další složky; má antimikrobiální, protibakteriální, protiplísňové a protizánětlivé působení. Má jemnější vůni než l. stoechas, voní více bylinně.

 

Tyto druhy levandulových EO nejsou vhodné pro malé děti a těhotné a kojící ženy.

 

TIP PRO NÁKUP: Při nákupu levandulového EO se ujistěte, z které byliny byl destilován! Pokud chcete pravou levanduli (l. úzkolistou), musí být na lahvičce uveden latinský název Lavandula angustifolia!

 

UPOZORNĚNÍ: A pak jsou tady lavandiny, které někteří zaměňují za levandule, což je chyba, protože jejich chemické složení a tudíž i použití je odlišné.

Jsou to sterilní klony levandule úzkolisté a širokolisté, botanický název je Lavandula x intermedia. Vzhledem k tomu, že výtěžnost lavandinu je zhruba 3x větší než u pravé levandule, často se používá jako náhrada dražší levandule, ať již přiznaně nebo nepřiznaně. Jeho vůně je ovlivněna vyšším zastoupením kafru a cineolu, je tedy drsnější než pravá levandule. Pokud nakupující nemá dostatek zkušeností nebo nemůže porovnat vůni levandulového a lavandinového EO, tak nemá moc velkou šanci poznat, že nejde o pravou levanduli.

Povídání o lavandinech najdete zde.